Omlouvám se všem, kteří dnes čekali Nedělní miniglosy jen proto, že je neděle. Dnes je ale zároveň 16. března a to - jak zdejší štamgasti vědí - začíná každý rok moje soukromé jaro. Pohledem do archivu jsem zjistil, že v tento den vyšly v historii tohoto blogu Nedělní miniglosy jen jednou, bylo to v roce 2014, beru to jako hřích nezralého blogového mládí a dá se očekávat, že už se to nebude opakovat, kdyby pro nic jiného, tak proto, že další neděle 16. března bude až v roce 2031, což je termín, na který už plánuji úplně jiné věci než zaobírati se tou dobou ještě blogem.
Jinak za celou šestnáctiletou historii tohoto blogu vyšlo v neděli kromě 768 vydání Nedělních miniglos jen pár neminiglosových článků, prakticky výhradně v době nějaké mé dovolenkové cesty (Řecko, Japonsko) nebo o Vánocích, kdy Nedělní miniglosy v posledních letech odpočívají. No a teď jsem mezi tyhle mimořádnosti zařadil i tradiční začátek svého jara.
Ale abyste nebyli smutní, že jste v neděli vůbec nic nedostali, přikládám aspoň pár slov v řeči velmi mírně vázané, protože ty se k mému začátku jara, myslím, hodí lépe než sebevtipnější reflexe toho, co se právě děje ve světě, pokud něco takového vůbec lze za současných okolností reflektovat vtipně.
A abych nezapomněl, hlavnímu důvodu lehce mimokalendářního začátku posledních mých asi dvaceti jar přeju krásné narozeniny, ať nabyde všeho podstatného, čeho se mu případně nedostává, a zbaví se všeho, co mu případně škodí, ať radost a spokojenost dokáže anihilovat většinu starostí a ještě zbyde dost i na docela obyčejné lidské štěstí.
Opozita
Do snu i do práce
hladce i obrace
hladce i obrace.
Dole i nahoře
na poušť i na moře.
Rána i večery
víry i nevěry,
víry i nevěry.
Květy i kamení
temno i znamení.
Shora i od spoda
dráty i svoboda.
V srdci i na stěně
jasně i zmateně.
Jasně i zmateně.
